Tichá domácnost je na zbláznění

Tichá domácnost je na zbláznění

Jestli něco doslova nesnášíte, tak jsou to takové ty tiché domácnosti, kde uslyšíte špendlík spadnout na zem, kdy jde skoro slyšet, jak roste tráva a tím nejdelším a nejhlasitějším zvukem je v oné zmíněné domácnosti štěkání psa. A moc dobře víte, o čem mluvíte, neboť v takové domácnosti jste také strávil několik let, neboť vaše máma, poté co se rozvedla s vaším otcem téměř přestala mluvit a jakákoli hudba anebo přenos z rádia jí vyváděly z míry. Takže jste několik let strávil ve svém pokoji v naprostém tichu. A bylo to ke zbláznění, takže jste byl štěstím bez sebe, když jste se konečně osamostatnil a začal vydělávat a mohl se tak odstěhovat pryč.

Zvuk musí pulzovat

No a nyní, to je jiná, to si svou muziku pouštíte na plné pecky, jak se říká, a už se nenecháte nikým omezovat. A vlastně ani není kým. Postavil jste si malý rodinný dům, který však doposud stále obýváte sám, vaši sousedi jsou daleko, takže vaše reproduktory mohou vyhrávat tak hlasitě a tak dlouho, jak se vám zamane. Vždyť je to také vaše jediná společnost, kterou mnohdy za celý den máte.